† 09. 04. 2010 | kód autora:
kXkDnes = totálně vytočená. Proč? Snad jen: Hodina češtiny: literatury ... Fajn předmět, kterej mám ráda, ale ... Mou snahu v tomto předmětu nikdo nevidí. Hlavně profesorka. Snad jako jediná čtu povinnou četbu, zapisuju si čtenářskej denník, prostě všechno.
Psali jsme test. Kytice, Karel Jaromír Erben. Četla jsem jí, dokonce jí mám zapsanou v denníku. Mno. Samozřejmě, že jsem tam něco zkazila. Sousedka to opsala. Ve výsledku jsem dostala dvojku. A sousedka? Samozřejmě za jedna. Tohle by mi bylo jedno, ale za stejnou chybu? ... Nechtěla jsem se ani ptát, proč zrovna já mám špatnou známku. Kdyby vás ignoroval profesor na předmět, taky by jste se neptali ...
† 09. 04. 2010 | kód autora:
kXkNa včerejšek - dnešek budu vzpomínat hodně dlouho. Takhle dlouho jsem se ještě nebavila. :) Maťo mě vytáhl odpoledne ven s tím, že večer se půjde k Živcovi. Ok, už jsem se těšila. "V sedm budu u Tebe," řekl mi na rozloučenou, ",ale znáš mě, znamená to, že přijdu v půl osmý, přinejhorším v osm." Nakonec mi psal v sedm, že nestíhá a bude mít půl hodiny spoždění. Už vím, jakej je, tak mě to ani u něj nepřekvapilo. :-) V půl píše: "Tak už jsem u důchodců, ale jdu ještě k Mirďasovi, jdou s náma." Míra s Petrou, který jsem nedávno poznala díky Máťovi.... Fajn lidi. I přes to, že jsou o 6 let starší než já. Pak mi přišlo ještě několik smsek typu: "Ten blbec se ještě koupe a u toho si zpívá." "Tak přijď." Apod.
Když už se přece jen Mirďas dokoupal a všichni sme se sešli před panelákem, vyrazili jsme do fortuny.
† 09. 04. 2010 | kód autora:
kXkJelikož jsem velice známá osobnost, nedávno se mnou udělal jistý časopis rozhovor. :-)
časopis: Ahoj, kolik Ti je vlastně let?
Wikuše: 16. Ano (horlivě kýve hlavou) 4. září mi bylo šestnáct.
č. : Slyšeli jsme, že studuješ Obchodní akademii v Kralupech.
W. : To jste slyšeli velice dobře.
č. : Takže z Tebe bude budoucí ekonom?
W: Kdepak, chtěla bych psát.
č. : Takže spisovatelka?
W. : Určitě.
č. : Řekni nám, jaký je Tvůj kluk snů?
W. : Na tohle je velice rychlá a jednoduchá odpověď. Ten můj :-) (směje se)
č. : Jak jste spolu dlouho?
W. Oficiálně nebo neoficiálně?
č. Oficiálně i neoficiálně.
W. Neoficiálně už skoro dva roky :-)
č. A oficiálně?
W. Ani minutu. (směje se)
č. Aha. Teď něco z jiného soudku. Co máš ráda?
W: Knížky, zvířata, rodinu, kamarády, déšť, horory, pohádky, svůj zadek ... je toho dost.
č. : A nemáš ráda?
W. : Játra, těstoviny s mákem, krupicovou kaši, rozvázanou tkaničku, jídlo mezi zuby,
lidi bez vlastního názoru; nemusím EMO a HIP HOP a ze všeho nesnáším diety.
č. : Proč?
W: Už z toho důvodu, že je neumím držet, ale asi ten nejhlavnější důvod je ten, že při pohledu na vyhublé kostry potařené kůží se mi dělá špatně.
č. : To znamená, že nemáš ráda anorektičky?
W. : To zase ne. Někdy je mi jich i líto. Za všechno si ale můžou sami.
č. : Znáš někoho takového?
W: Jako úplnou anorektičku ne, ale nemá do ní daleko.
č. : Tak tedy znáš?
W. : Ano, znám.
č. : Dobře. Díky za rozhovor a budeme držet palce, ať se Ti sny vyplní.
† 09. 04. 2010 | kód autora:
kXkDneska byla ve škole hrozná nuda, což se kupodivu nestává ... No prstě děs, ale na druhou stranu to uteklo celkem rychle. První dvě hodiny statistiky však byl horor. Nbo lépe řečeno ta první. Byli jsme na kompech a na tento předmět jsme zrovna dostali učitelku, která nás měla na informatiku v první ročníku. Prostě děs! Ani slovy nedokážu popsat to ponížení, když jsme letos dostali na informatiku nejkrásnějšího profesora, a uměli jsme maximálně tak zapnout počítač. No co .... Statistika? Další hrůza. Nejenže jsem zadanou práci nestihla: už k vůli tomu, že jsem pracovala jen s jendou rukou, ale také kvůli tomu, že když jsem potřebovala zkopírovat tabulku, PAN kamarád mi to vše smazal, ale také jsem byla tak vytočené, že jsem pak měla zkaženou náladu celý den a nepomohla mi ani dvojka z angličtiny. Doufám, že alespoň vy jste prožili dnešní, školní den v pohodě. Ještě štěstí, že jdu zítra do školy až na desátou. :-/
† 09. 04. 2010 | kód autora:
kXkDneska jsme o zbožíznalství brali to, jak mají vypadat prezentace, plakáty apod.
Jak máme hledět do publika, jak nesmíme používat parazitující slova, jak má promluvit "naše tělo". Prostě destikulace. Jedna otázka zněla: A co když má někdo tiky? Profesorka se zarazila. "Jaké tiky?" zeptala se ještě jednou s pocitem, že špatně slyšela. "No to je přece takový ..." a začali jí to vysvětlovat. Vůbec nechápala, až po delší době ji napadlo. "A nejmyslíte náhodou tyky? Teď na ní nechápavě civila třída. Dopadlo to tak, že jsme se s ní skoro celou hodinu hádali, že se neříká tiky,ale tyky, že žádné tyky neznáme a podobně. Nakonec přece jen měla pravdu ona.
O občanku jsme brali filosofii. Asi ze mě bude filosofka. Otázky typu: Proč je sluníčko žluté, proč chodíme po nohou, proč nemůžeme stát na hlavě a odrážet se učima, proč moje spolusedící má blondaté vlasy, jsem jako jediná dokázala odpovědět. Zvlášť na blonáté vlasy. Odůvodnila jsem si to tak, že moje spolusedící je BéBéčko, prostě blbá blondýna. :) Nic proti těm, co mají blon´daté vlasy a tento cčlánek čtou. :-) Tak zase zítra :) Mějte se :P
† 09. 04. 2010 | kód autora:
kXkTakže včera jsem navštívila kino. S mámou. Konečně zase po dlouhý době jsem podnikla něco s mámou. Sál byl na prasknutí. Ani jsme si neměly kam sednout. S polu s námi tam bylo dalších 14 lidí :D Asi proto, že se hrálo naposledy. Akta X. "Doufám, že to nebude nějaká kravina," zahlásila mamina. "Neboj, bude to určo dobrý." V tom mi přišla smska od Matesa, co dělám a jak se mám. Nasala jsem mu, že sedím v kině na toma tom .... Jeho odpověď zněla. Jezis, tak to je hrozna kravina, mam to na dvd serial je lepsi. Raději jsme to mamině ani netlumočila. Než film začal, hrála si mamina s telefonem. Přehrávala si videa. Vypadala, jak největší puberťák, zvuk na plný pecky, výtlemy u toho, no prostě síla :D Njedřív jsem se rudá sesunula skoro až k zemi s tím, ať přestane a vypne si to, ale pak mi to přišlo vtipný. Film začal a já začala vést ty svý pindy. Stmívá se, tak dobrou ...apod ... Máma ze mě nemohla. Nakonec film přežila ve zdraví. Mě se to líbilo už díky tomu, že tam sekali hlavy. Waw. Máti hned, jak vylezla z kina prohlásila. Byla to hrozná kravina. Příště s tebou do kina? Nikdy :D
† 09. 04. 2010 | kód autora:
kXkTak jo, včera jsem vůbec neměla sílu o tom cokoliv napsat. Ale teď už bych to možná dala. Včera jsem jela s rodinou na Mělník do nemocnice za prababičkou. Umírá. Je jí 94 let a je to s ní hodně špatný. Když jsem ji tam viděla s těží jsem zadržovala slzy. Už si nebyla podobná. Jen tam tak ležela, ani už nás nevnímala. Myslím si ale, že prožila krásný život. Narodila se roku 1915. Věříte v reikarnaci? Já teda jo. Ptáte se, co to je? Několika slovy: Najděte si to samy, jelikož za 1. fakt to tu nechci vypisovat a za 2. je to dost těžký pracovat jen s jednou rukou. Takže za tohle se fakt omlouvám.
Jinak, včera jsem začala psát Deník Martkéty. Je to sci-fi román, který se odehrává v Praze. Až dopíšu Modrou dračici, která je na serveru www.wikuse.vzpomina.cz, dám tam Deník Markéty. Tady je alespoň kousek ukázky.
Sedím ve věznici a píšu. Je tu zima a mám hlad. Malá cela, s malým okénkem, z kterého je výhled do parku. Tak ráda bych se proběhla, tak ráda ... Zajímalo by mě, co se mnou udělají. Připadám si už, jako Winston od Georga Orwella z knihy "1984."Ten však nic neprovedl. Jen měl v hlavě něco, co ostatní neschvalovali. Tak jako já. Jenže já jsem k tomu ještě blbá. Blbá, blbá, blbá. To on nebyl. Na to byl až moc velký génius. Jen si prostě nedával pozor na záda a ustavičně si nechával od každého, aby mu lezl do prdele.Kdyby tu tak měli alespoň topení nebo mi přinesli deku. Nemám tu vůbec nic a jsem zoufalá. Je to tu čím dál tím horší a horší. I jídlo tu stojí za hovno. Nedávno mi přinesli na talíři, který byl snad 100x slepovanej vteřiňákem, napodobeninu kaše. Kdybys to viděl ... Ty, co to teď čteš, nemáš vůbec páru o tom, jaký to tu je. Fakt síla. Avšak, zpátky k tomu jídlu. Takže, přinesli mi napodobeninu kaše. Už, když jsem to viděla, se mi zvedl žaludek. Kaše vypadala, jako kdyby ti jí někdo vyblil na talíř. Ale ostatním to nevadí. Jsou zvyklí. To já si ještě nezvykla a asi ještě hodně dlouho nezvyknu. A za co tu vlastně sedím? .....
Pokud budete chtít, pokračování, napište do komentářů a já to sem buď budu dávat nebo si jednoduše budete muset počkat :-). Přeju příjemný zbytek dne. W.
† 09. 04. 2010 | kód autora:
kXkTak jo, založila jsem si další blog, abych mohla psát své myšlenky, i když to asi nebude nikoho zajímat, ale, jak by řekl můj táta: "Piš si jaký pindy chceš, dělej si co chceš, ale hlavně se nikdy nevdávej." Do vdavků mám ještě nějaký ten pátek, takže zatím se tatínek nemusí bát :) A když už jsem u toho táty ...
"Tati, podáš mi ty kapesníky? Já sem malá, já na ně nedošáhnu."
"A víš proč jsi malá?"
"Ne."
"Protože si se málo pochcávala!"
Za tohle ti patří velký dík =* Už díky tomu, že takhle jsem se nenasmála ani nepamatuju. :)
Dneska bylo nehorázný, až (teď se omlouvám:P) zkurvený vedro, já psala povídku (www.wikuse.vzpomina.cz) a do toho všeho jsem se nudila. Mít funkční jen jednu ruku je na pitchu :( Ale zase to má výhody v tom, že nemusíte doma pomáhat, jelikož jste lazar. Zánět šlach. Waw. Už druhým rokem. Ale, když jsem slyšela včera od kámoše ve vinárně u pivka to, že si vytrhl šlachu z prstu, myslela jsem, že svůj obsah žaludku (a ne že by byl prázdný), na něj vyklopím. Prostě mazec. A dneska v Tescu? Šla jsem s bratrem na pizzu a všichni na nás koukali, jak na největší trotlíky. Oni snad nikdy neviděli, mít ruce v sádrách? Na druhou stranu to bylo velice komické, já ruku v sádře a na šátku, pravou, bratr ruku v sádře, levou. Takže jsme vypadali, jako kdyby jsme zrovna utekli ze špitálu. :) Takhle budeme chodit ještě nějaký ten pátek. Já to mám na čtrnáct dní, bratr na tři měsíce. Ale už po jednom dni, moje ruka vypadá, že toho hodně prožila. Od propisky, hamburgra, špíny a hlavně od "hovííínka". Ne, vážně sem nešáhla sádrou do h*vna, ale to mi jen bratr napatlal čokoládu na obvazy, když jsem spala. Prej prdel musí bejt. Sice se teď tomu už směju, ale ještě odpoledne jsem myslela, že bratra zabiju. :D :-) No jo, snad to udělá za mě ta holka, kterou si vybere za manželku :-)
Copyright © 2008-2012 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
